Tak jsem se konečně dostal k fotkám z letošního CIAFu. Tešil jsem se jak malý Jarda - už jenom proto, že výlet na Royal Air Tattoo skončnil fiaskem, neboť show byla zrušena.
Na LKTB jsme přifičeli v neděli a užívali si celý den. Tentokrát letecký den nikdo nezrušil a všechno proběhlo ok. Display frekvence se nezměnila, tudíž jsme mohli v klidu poslouchat, co nás čeká.
Zahájení proběhlo tradičně - průlety Grippenů, Mi-24/35 Albatrosů a L-159. Novinkou letos byl flyby A-319 CJ - nejnovějšího transportního aeroplánu AČR. Po provozu LKTB následovala ukázka úderu v podání L-159 a výsadek z An-2. Tradiční účastníci z Bělěhradu předvedli precizní lety ve formaci - pět Galebů G-2 s rudými hvězdami na břiše předvedlo tradiční hezké číslo, které bylo následováno ukázkami Bell-412, W-3A - nic nového.
Novinkou ovšem byl belgický Sea King, ta helikoptéra je obrovská a létá krásně. Další novinkou byli hosté z Bukurešti - rumunská skupina Aerobatic Yakkers předvedla vynikající skupinovou pilotáž. Bylo to asi tak to nejlepší, co se dalo vidět.
Příjemným překvapením byla návštěva Avií
Historické letky Republiky československé a
Kindernayova létajícího cirkusu. Obě vystoupení stála za to - fotky Avií z letu Praha-Brusel najdete
tady - jsou z Tachova (LKTD), kde končila první etapa z Prahy.
Nepříjemná, leč nikoliv překvapivá byla kvalita jídla. Uzené stehno z nějakého ptáka na roštu bylo vevnitř úplně studené. Fuj. Příjemným překvapením naopak bylo, že už i v armádě jsou hezké holky :)
Odpoledne příjemně pokračovalo - hlavním tahákem letošní stojánky byla možnost prohlídky KC-135, která přiletěla z RAF Mildenhall. Strávili jsme trochu času diskusí z boom operátorem - nechápu jak se tam může vejít - já jsem se tam málem nevešel a on měl skoro dva metry a tráví tam celý tankovací cyklus (ještěže tam nemusí ležet celý den). S pilotem jsme pokecali o tom, jaké je čekají upgrade palubních systémů a pokračovali prohlídkou E3-A Sentry - viděl jsem to loni, a všechny AWACSy jsou stejné. Jinak na stojánce stál obvyklý výběr F-14, F-4, PC-6 a dalších. Na odchodu jsme shlédli tradiční vystoupení Očovských bačů a hupky dupky domů.
Celkově vzato nebyl letošní ročník nic moc - opakovalo se prakticky všechno z loňska, ale byl to příjemně strávený den, takže nelituji. Uvidíme co bude příště - CIAF se opět stěhuje do Hradce Králové.
